PARTNEŘI

Tréninkový deník

1 Srp 2017
1,7km výklus po tréninku 5:09 min/km
8,4km mírné tempo 3:54/km (av.TF151)
3,2km rozklus před tréninkem + rozcv.
31 Čvc2017
6,3km seběh ze Zvičiny
31 Čvc2017
6,2km tempo Zvičina 29:30min (TF do 160)
rozcv., 3x rov.
3km rozklus před tréninkem
30 Čvc2017
36km dlouhý běh v kopcích 5:17 min/
29 Čvc2017
7,5km rege klus 5:05 min/km
28 Čvc2017
8km R + 10km lehké tempo av.3:54/km(av.TF 142!) + 3km V
27 Čvc2017
RUN4FUN:3,8km R, rozcv., 3x5x100(100mkl)/19s, 1500m stup./5:23min, 3km V
26 Čvc2017
6,5km rege klus
26 Čvc2017
15km volný běh + 10x lehká rov. + 1km V (spojitě)
25 Čvc2017
6,1km rege klus (v závěru 5x rov.) 5:25 min/km
25 Čvc2017
45´R + 51´tempo kopec + 55´seběh
24 Čvc2017
19,6km volně kopec Rauchkofel (dost technické dolu!)
23 Čvc2017
15km výklus rovina po závodě
23 Čvc2017
1,5km výklus po závodě
22. Obergailthaler Mauthen Alm berglauf, 2.celk., 1.kat
23 Čvc2017
3x rov. před startem
23 Čvc2017
3,1km rozklus před závodem
22 Čvc2017
3,7km R, rozcv., 5x100(100)/19s, 500m/1:41min, 2km V
21 Čvc2017
6km R, rozcv., 2x5x100(100)/20s, 1500m stup./5:09min, 3km V
20 Čvc2017
10,1km volný běh
20 Čvc2017
10,1km volný běh
19 Čvc2017
5km R, roczv., 3x5x100(100)/17s, 2km V
19 Čvc2017
21,3km lehký běh na kopec Hochstein
18 Čvc2017
7,9km volný běh (v závěru 10x rov.)
18 Čvc2017
39´R, 4x15´svižně kop.(3´mch), 1h17´seběh
17 Čvc2017
19,5km volný běh v menších kopcích
17 Čvc2017
10,3km klus na lačno
16 Čvc2017
1,7km výklus po závodě
Grossglockner berglauf, 5.místo celkem, 2.kat.
3x rov. před startem
3km rozklus před závodem
15 Čvc2017
3,5km R, rozcv., 5x rov., 500m/1:44min, 2km V
13 Čvc2017
8km lehký klus
12 Čvc2017
10km lehký klus
11 Čvc2017
8,2km seběh ze Zvičiny
11 Čvc2017
7,1km kop.lehce stup.v 15´v závěru
11 Čvc2017
0,9km R, rozcv., 3x50m rov., 0,7km V
10 Čvc2017
3,2R,5x100/18,6x1200,2x1000(2´P)/4:04-05-06-05-04-04-3:12-3:12,2,3V
9 Čvc2017
20,4km volný běh
8 Čvc2017
5km R, 5x rov., 2km V (spojitě)
8 Čvc2017
15km volný běh
7 Čvc2017
37,5km dlouhý běh v kopcích Lomnice-Tábor-Kumburk
6 Čvc2017
6,1km regenerační běh
6 Čvc2017
5,9km seběh po tréninku
6 Čvc2017
7,6km tempo kopec Černá hora (po trati MS 2013)
6 Čvc2017
3km rozklus před tréninkem
5 Čvc2017
6km rege klus před spaním
5 Čvc2017
3,8km seběh po tréninku
5x 960m kopec /+116m //5:17-5:23-5:20-5:17-5:13min
3,7km R, rozcv., 3x rov.
4 Čvc2017
24km volný běh v lehkých kopcích
3 Čvc2017
6,3km seběh po tréninku
6,2km tempo Zvičina 28:31min
4,4km R, rozcv., 3x rov.
2 Čvc2017
18km volný běh
1 Čvc2017
4,1km R, 5x100(100)/19-16s, 6x1km(1´P)/3:20-18-19-21-20-20min, 3km V

Trofeo Vanoni

Závodní sezóna nemůže trvat věčně a ta další, pro mě už dvanáctá, je minulostí. Poslední větší závodní start jsem absolvoval na závodě s nádhernou atmosférou v nádherné kulise italských hor. Bylo to tak trochu symbolické zakončení sezóny v které jsem závodil převážně v cizině a převážně v horách. Trofeo Vanoni je závod pořádaný v malebném městečku Morbegno na počest válečných událostí v tomto kraji. Závod tříčlenných družstev je velmi oblíbený a mnoho výprav ho pojímá jako oficiální reprezentační událost. Už samotné zahájení připomíná evropský, či světový závod. Průvod s vlajkonoši jednotlivých zemí a výprav jej následujících je událostí pro celé městečko. Po položení věnců k pomníku padlých a povinné mši v kostele je teprve možno závod považovat za zahájený. Už tak elektrizující atmosféru to ještě vybičuje a druhý den na startu stojí téměř dvě stovky tříčlenných štafet. Na každého člena čeká stejný úsek lehce přes 7km dlouhý, ale zato velmi náročný svým převýšením. Specifikem je zejména ostrý seběh, který následuje po cca 4,5km  výběhu. Zde dochází k silnému zatížení svalů a následný těžký, rychlý, místy technický seběh dokáže se svaly udělat opravdu své. Druhý den pak mnoho ze závodníků sotva chodí. Vždyť už před odjezdem mě kolegové varovali, že si týden pořádně nezaběhám. Vzhledem k tomu, že ale tímto závodem pro mě sezóna skončila, tak jsem s tím neměl problém. Nicméně musím potvrdit, že první bezproblémový běh jsem si užil až následující sobotu.

Samotný závod probíhal velmi emotivně. Závody štafet mají vždy něco navíc a to se opět v Morbegnu potvrdilo. Měl jsem štěstí běžet ve skvělém týmu po boku běžců ze Salomon týmu Janem Janů a Romanem Skalským. Honza první úsek opravdu rozjel naplno a pohled na jeho vítězství v úseku dával vědět o tom, že bude s největší pravděpodobností i držitelem nejrychlejšího času dne a to bylo jeho hlavním cílem. Ve svém běhu dokázal přímo porazit například skvělého Itala Baldacciniho, což dokládá světovou extra třídu. Patřičně nahecovaný vběhl do svého úseku Roman. Vyrovnanost startovního pole na sebe nenechala dlouho čekat a brzy se přes Romana přehrnuli skvělé evropské tými Francie, Itálie, Slovinska atd. S vypětím všech sil jsem dostal štafetu na stále výborném sedmém místě. Mým hlavním cílem bylo závod nepřepálit, abych dokázal v těžkém seběhu alespoň trochu pracovat. To se podařilo, ikdyž absence rychlých tréninků byla znát a rozhodně jsem se nepohyboval v komfortních zónách. Už na startu prvního úseku bylo jasné, že již tak těžkou trať znepříjemní déšť. Honza na to ještě reagovat téměř nemohl, protože první kapky spadly přesně se startovním výstřelem, ale já už jsem hodně zvažoval jaké obutí zvolím. Nakonec jsem vsadil na osvědčené Salming Trail, v kterých jsem absolvoval například i MS v dlouhém horském běhu, nebo světový pohár na Grintovec. V prvních metrech závodu byly kostky na kterých bylo třeba nasadit rozumné, ale přesto rychlé tempo. Já jsem zvolil okolo 3:20/km a když asi po pětistovce přišel kopec, tak se mi mezičas zastavil nakonec přes pět minut na kilák. Byl to opravdu poctivý kopeček. Bohužel klouzavé kameny mi jeho zdolávání neulehčili a chvílemi jsem přemýšlel, jestli by nebylo lepší běžet třeba i v silničních Speed, které by možná k hladkým kamenům přilnuly lépe. Skutečně to byla velmi různorodá a specifická trať na kterou se jen těžko něco vymýšlí. Z kostek, přes dlážděný úzký chodník, travou a opět po kamenech jsem se dostal na silnici, kde bylo nutné v pokračujícím kopci tempo navýšit a trochu se zmáčknout. Překvapivě jsem docela cítil sílu a nebyl problém držet tempo. Za sebou jsem cítil dotahujícího Ira, které úsek nahoru běžel suverénně a postupně se ke mě přiblížil. Z asfaltky následoval nejtěžší úsek přímo do břehu mezi kořeny po úzké pěšině. Zde jsem se cítil nejlépe. Přesně v takovém terénu jsem letos naběhal nejvíc kilometrů. Po chvíli jsme vběhli na horskou silnici, která nás zavedla až na mezičas na kopec.  V mém podání přesně to, co jsem chtěl. Okolo 22:30min. Přesně zde jsem se nechal Irem předběhnout a čekal, že v seběhu budu číst jeho stopu. To se ovšem vůbec nekonalo a hned po prvních metrech seběhu jsem ho nechal za sebou. Na jeho čase by se dalo názorně ukázat, jak je umění seběhu na takových závodech důležité. Do kopce mě neskutečně zválcoval a stáhl určitě půl minuty. V jednotlivých výsledcích jsme od sebe pak pouze tuším dvě vteřiny, což deklaruje jeho nemohoucnost v seběhu, neboť i můj průměrný seběh byl tedy docela ziskový s tímto soupeřem. První metry seběhu vedly opět mezi domy, po hladkých dlažbách, na kterých by asi těžko držely jakékoliv boty. Trochu bruslení, přeběh silnice a seskok z první typické zídky, kterými je tento závod proslulý. Rychlý, ale technický seběh mi v těchto pasážích svědčil a cítil jsem, že není kam se hnát, neboť za mnou nikdo není, ale to by nesměl být seběh, aby si toto člověk mohl říct. Během chvíle „jištění“ jsem měl na zádech Itala, nebo spíš hned vzápětí on měl na zádech mě, asi na deset vteřin. Místní borec ukázal perfektní znalost trati a nebylo možné ho stíhat. Další soupeři už ale nepřiběhli a tak jsem celkem v poklidu mohl mířit do cíle na osmém místě. Druhým českým týmem na startu byl silný tým Roberta Krupičky, který právě finišoval a převzal štafetu od Pavla Brýdla a Honzy Havlíčka. Tušil jsem, že tento tým bude těsně za námi, respektive budeme s ním v souboji a to se potvrdilo. Kluci z týmu mi pár set metrů před cílem v konci seběhu hlásili, že je Robert kousek za mnou, ale já už jsem to nevnímal a ačkoliv jsem běžel celkem svižně, tak jsem si jistil výsledek. Robert nakonec doběhl pouhých 10s za mnou a já jsem byl rád, že jsem o něm nevěděl, protože by mě to stálo asi hodně nervů. Pro české barvy tedy osmé a deváté místo bylo uspokojivé, ikdyž malinký červíček pochybnosti tam byl. Letos byla solidní šance třeba i na absolutní vítězství za předpokladu, že by spolu běželi tři nejlepší čeští vrchaři. I tak bylo ale vyhlášení pro českou výpravu velice příjemné. Nejen že Honza Janů opanoval nejlepším časem závod mužů, ale také ženy zazářili. Pavla Schorná Matyášová dominantně zvítězila a její úspěch podtrhla Kamila Gregorová třetím místem. Ženy zde štafety letos neměli a tak se mohou těšit za rok, kdy bude akce italským mistrovstvím ve štafetovém běhu mužů i žen. Ačkoliv je to lidově řečeno „raubírna“, tak má tento závod duši a takových není moc a je třeba si jich vážit. Proto za rok snad zase hurá do seběhu!

PLÁNOVANÉ AKCE

19.8. KTRC Lipno 21,1km (CZ)
20.8. Sparkassen Sternstein-Berglauf Bad Leonfelden 6,2km (AT)
2.9. Mohar berglauf (AT)
9.9. Marterle berglauf (AT)
16.9. Zuniglauf (AT)
8.10. Maraton HK (CZ)
15.10. Prague city cross (CZ)
21.10. Trofeo Vanoni (IT)

OSOBNÍ REKORDY

absolutní

5km - 15:49
10km - 32:00
15km - 49:55
21,1km - 1:11:31
42,2km - 2:36:28

tréninkové

100m - 13,5
200m - 29,8
300m – 46,7
400m - 61,3
500m - 1:23,4
800m - 2:23,5
1km - 2:57,6
1,5km - 4:35,7
2km - 6:07,4
3km - 9:33,2
4km - 12:53,9
5km - 15:49,1
7km - 24:32,6
10km - 35:23,7
12km - 43:34,4

Archiv příspěvků