PARTNEŘI

Adrenalin cup, bronz z MČR

Mnozí když se řekne Dolomitenmann, tak tuší, že se jedná o něco velkého, ale neví přesně oč jde. Běh do vrchu, paragliding, horská cyklistika a divoká voda – závod extrémních štafet. Čtyři závodníci, kteří se napříč disciplínami sejdou v jednom týmu. Z individuálního sportu je rázem sport týmový a vše má jinou atmosféru. Česká obdoba neoficiálního MS v závodě extrémních štafet (Dolomitenmanna) je Adrenalin cup. Aby byl zajištěn ten nejtěžší profil, tak se závod odehrává v prostředí Beskyd. Běžci do vrchu musí zvládnout patnácti kilometrový výběh na Lysou horu, odkud slétnou paraglidisté, aby na hřišti v Ostravici předali štafetu bikerům, kteří si na Lysou ještě jednou vyjedou a sjezdem spěchají k vodní nádrži Šance, odkud se na vodu vydají finišmani, kteří musí na kajacích zdolat jak průjezdy brankami, tak třeba povinného eskymáka.

Závod se uskutečnil jako každoročně poslední víkend v červnu pod hlavičkou MČR a nejen to přitáhlo na start opět elitu všech čtyřech disciplín. Diváci tak mohli vidět vzájemné souboje velkých jmen jako Krupička, Gerych, Brýdl, Zemaník, Lichý. Na kole pak třeba Konwa, Paprstka. Fojtík, Nesvatba, Malík. Ve vzduchu řádili například Loebenwein, Šotek, Ledník, Krysta, Bílek a na vodě Mrůzek, Přindiš, Kubričan. Už jen tento výčet jmen ve startovní listině předpovídal zajímavý závod a tak to opravdu bylo. Mnozí tvrdí, že to byl nejdramatičtější boj v dějinách závodu. Po necelých třech a půl hodinách totiž o vítězi rozhodly pouhé vteřiny a mezi druhým a třetím dokonce desetiny. To už se dlouho nestalo. O to lepší bylo to, že jsem mohl být součástí týmu Technika Brno Extreme Abuelo, který byl součástí těchto bojů. Vždyť na vodu jsme šli jako vedoucí tým a bylo zaděláno na perfektní výsledek. Vše se ale ještě hodně zamíchalo. Na vodě všichni trochu chybovali a pro náš tým tak zůstala bronzová příčka. Nutno ale přiznat, že vše dopadlo asi spravedlivě, neboť kartami míchaly i technické problémy (defekt cyklisty), kterých kdyby nebylo, tak asi souboj tak těsný ani nebyl a zřejmě vše dopadlo stejně tak, jak nakonec bylo ve výsledkové listině.

Pro mě závod znamenal druhý z pěti ostrých plánovaných startů v sezóně. Vlivem zimního zranění se starty šetřím a vybírám jen ty zajímavé. Tento byl zajímavý tím, že to byla generálka právě na další týmové závody Outdoor trophy (15.8.) a Dolomitenmann (12.9.). Vše se vydařilo velmi dobře a druhé místo v běžecké části bylo velmi uspokojivé, byť s propastnou strátou na vítěze Roberta Krupičku. Malou útěchou je, že je Robert v top formě, což potvrdil skvělým 9. místem na ME v běhu do vrchu na Madeiře, které se konalo hned týden po Adrenalinu.

Archiv příspěvků