PARTNEŘI

Tréninkový deník

24.2. volno

23.2. 20km lehce tempový běh 4:00/km

22.2. 25km volný běh

21.2. 1. fáze 20km volný běh // RUN4FUN: 3km R, rozcv., 5x30sbc., 3x1km, 3x500, 3x200, 3km V

20.2. 5,1km R, 5x100(100mkl)/18-17s, 5x1500m(300mkl)/5:01-4:58-4:55-4:57-4:57min, 2,9km V, celkem 18km 4:09/km

19.2. 30,8km vytrvalostně skate + soupaž 15,1km/h + 4,5km volný běh 4:48/km

18.2. 1. fáze 4km R, 7x 1km/1km stříd.běh // 3:19/4:13min, 2km V, celkem 19km 3:55/km, 2. fáze 6,3km volný běh 5:14/km

17.2. 31,8km volný běh v terénu 5:21/km

16.2. 4,1km stup.R,5x100(100)/18s, 8x1km(250mkl)/3:23-3:19-3:18-3:18-3:19-3:16-3:16-3:15min, 2,1km V

15.2. 20km lehce tempový běh 3:58/km

14.2. 1. fáze 40,3km vytrvalostně skate av. 17km/h, 2. fáze 7,5km volný běh 4:52/km

13.2. 2,6km R, 10km svižně po trati "Okolo Stračova" 3:38/km = 36:20min, 2,4km V

12.2. 1. fáze 3,1km R, 10,2km stup.běh / 20:20 + 17:40min, 5,2km V, 2. fáze 6,3km lehký klus 5:10/km

11.2. 30,1km volný běh v terénu 5:09/km

10.2. 5km R, 3x100(100mkl)/20s, 3x3km(400mkl)/10:29-10:28-10:30, 2,8km V, celkem 18,3km

9.2. 32km vytrvalostně skate 14,3km/h // RUN4FUN: 3,6km R, rozcv., 5x 200-300(200-300mkl)/tempo 3:20-3:30/km, 1,5km V

8.2. 15,6km vytrvalostně skate 16,1km/h + 15,1km volný běh 4:36/km

7.2. 4km R, 6-3-1km tempo(1km mkl)/21:42-10:56-3:29min, 0,8km V
// 1,6km R, 5x30SBC, 3x100-150-200(mkl), 1,6km V // RUN4FUN: 2,6km R, rozcv., 2x4x400(400mkl), 0,8km V

6.2. 40,3km vytrvalostně skate + 6km volný běh

5.2. 3,1km R, 5x100(100)/18s, 8x1km(250mkl)/3:23-22-20-19-19-19-18-17min, 3,1km V // 6,2km lehký klus

4.2. 4,1km R, 2x5km(400mkl)/20:13-19:43min, 3,1km V // 5,7km lehký klus

3.2. 4km R, 5x100(100)/18s, 5x2km(400mkl)/7:02-7:00-6:58-6:55-6:53min, 3,1km V

2.2. 16,1km volný běh // skate: 3,5km R, rozcv., technika, 2km V // RUN4FUN: 4,8km stup.R, rozcv., 5x30SBC, 10x100(100mkl), 5x30SBC, 10x100(100mkl), 1,3km V

1.2. 15,8km volný běh v hlubočáku // 2km R, 5x100(100), 3x200,2x400,3x200(200mkl)/37-36-36-74-75-36-35-35s, 2,3km V

ZA LEDEN: 366,5km BĚH, 865km LYŽE

31.1. 4km R, 5-3-1km tempo-zvlněné (1km mkl)/18:05-11:15-3:45min, 5,6km V // RUN4FUN: 3,5km R, rozcv., 3x60m rov., 2x5x100kop.(100mkl), 1km mkl, 3x 5x schody, 1,8km V

30.1. 38,2km vytrvalostně skate + soupaž 17,3km/h + 6,2km volný běh 5:02/km

29.1. 8km volný běh 5:04/km // skate: 25´R, technika, 10´V + 6,2km závod volnou technikou = 19:28min + 8km vyjetí po závodě // 20,2km vytrvalostně skate 15,8km/h + 1km sestup z trasy

28.1. skate: 30´R, technika, 30´vytr., technika, 30´V // 9,2km volný běh 5:50/km

27.1. 4,3km volný běh 5:29/km // skate: 10´R, technika, 15´vytr., technika, 10´jízda, technika, 45´V // 22,5km vytrvalostně skate 14,3km/h + 0,9km klus z lyž.tratí

26.1. 60,1km vytrvalostně skate 16,7km/h // 4,3km volný běh 6:08/km

25.1. 30,7km vytrvalostně skate 14,9km/h // skate: 3,5km R, 3km technická cvičení, 2,5km V 8,9km/h + 8,2km volný běh 4:55/km

24.1. 3km R, 6x1500m (400mkl)/5:27-13-16-8-03-14min, 4,7km V // RUN4FUN: 3km R, rozcv., 13x300kop(300mkl), 1,8km V

23.1. 10km R, 2x10km tempo(2km MZ)/33:08,32:55min, 2km volně, 5km soupaž, 2km V 16,9km/h

22.1. 17,2km vytrvalostně skate 14,9km/h // 43,1km vytrvalostně skate 15,3km/h

21.1. 31,3km volný běh v kopcích 4:48/km

20.1. 6km R, 15km svižně 53:17min=3:33/km, 19,5km V 15,7km/h

19.1. 3km R, 6x1500m(400mkl)/5:29-23-21-14-16-17s, 2,9km V // RUN4FUN: 3,5km R, 4x 550-650m(mkl 600/700m),0,8km V

18.1. 40km vytrvalostně skate 14,5km/h

17.1. 16km stup.běh 4:24/km + RUN4FUN: 3,5km R, rozcv., 2x5x300kop.(300mkl), 3km V

16.1. 70,2km vytrvalostně skate 13,1km/h

15.1. 42,2km vytrvalostně skate 13,4km/h

14.1. 21,9km volný běh v kopcích 4:58/km // 3,1km soupaž + 6km R, 10km soupaž, 4,7km V 14,3km/h

13.1. 6km R, 15km svižně 50:04min=3:20/km, 6,5km V 16,8km/h

12.1. 20,5km vytrvalostně skate + soupaž // RUN4FUN: 4,3km R, rozcv., 2-2-0,5km(0,8mkl)/8:29-7:50-1:35,
8x30SBC, 2x100rov., 1,7km V

11.1. 51,5km vytrvalostně skate 15,1km/h

10.1. 10km vytr.skate, 7,5km soupaž, 3km vytr.skate, 3km bez holí skate, 3km V 14,8km/h // RUN4FUN: 2,8km R, 4x/3x/2x300m kop.(I 800mkl), 3km V

9.1. 6km R, 3x3km tempo(3´)/10:31-10:19-10:10, 22,8km V 15,3km/h

8.1. 6,2km rozjetí, 15,5km svižně 53:47min=3:28/km, 21,7km vyjetí 16,0km/h

7.1. 21,1km vytrvalostně skate 9,4km/h + 21,8km volný běh v kopcích 4:53/km

6.1. 20km vytrvalostně skate 10,5km/h

5.1. 14,1km běh v kopcích a hlubočáku 7:17/km // RUN4FUN: 2,6km R, 5x30SBC, 2-1-2km(500mkl), 1,6km V

4.1. 27,2km vytrvalostně skate/soupaž

3.1. 21km vytrvalostně skate 11,5km/h // RUN4FUN: 3,8km R, rozcv., 2x4x300kop.+26m(300mkl), 3,3km V

2.1. 19,8km volný běh v kopcích 5:12/km // 11,5km volný běh v kopcích 5:33/km

1.1. 30km volný běh v kopcích 5:32/km

ZA PROSINEC: 458km BĚH, 517km LYŽE, 35km NORDIC SKATE

31.12. 2,2km rozklus před Výzvou + 7,2km Silvestrovská Zvičinská VÝZVA + 7km seběh po Výzvě

30.12. 60,3km vytrvalostně skate 15km/h // 2,2km značení trati Silvestrovské výzvy

29.12. 30,8km = 5min zahřátí + 90min svižně skate + vyjetí 18,9km/h + 3,5km volný běh - výklus po lyžích 5:01/km

28.12. 31,4km vytrvalostně skate 16,6km/h + 5,6km volný běh 4:53/km // 14,3km běh s holemi - kopce 5:39/km

27.12. 3,1km R, 5x100(100)/19-16s, 4-3-2-1-0,5km(400mkl)/14:10-10:25-
6:51-3:16-1:35min, 3,3km V

26.12. 30,5km vytrvalostně skate 15,5km/h

25.12. 30,4km vytrvalostně skate 17km/h + 4,7km volný běh 5:23/km

24.12. 5km R, 9,5km tempový běh do TF 160, 3:47/km + 3,8km rege vánoční výklus s Kačkou

23.12. 33,6km 1.h do TF 130, 2.h do TF 150 + 15´sjezdovka, 25´seběh celk. 4:46/km

22.12. 23km vytrvalostně skate+5km soupaž+6,4km vytrvalostně skate 17,1km/h + 3,4km výklus po lyžích 4:44/km // RUN4FUN: 2km R, rzcv.,1,4km tepmo, 50-50-100-100-150-150-100-100-50-50, 4km V

21.12. 43,8km vytrvalostně skate 14,6km/h // 6,1km regenerační běh 5:15/km

20.12. 10km rozjetí, 15x150m kop., 6km vyjetí 16,0km/h + 5,4km volný běh 5:10/km // RUN4FUN: 4km R, rozcv., 50-50-100-100-150-150-100-100-50-50kop, 4km V, 3x100, 1km V

19.12. 46,4km vytrvalostně skate 12,1km/h

18.12. 31,2km volný běh v kopcích 4:39/km

17.12. 21km volný běh v kopcích 5:05/km

16.12. 25,7km volný běh v kopcích 5:20/km

15.12. RUN4FUN: LAKTÁTOVÝ TEST 3x 985m(1´P) + 11,4km volný běh

14.12. 16,4km vytrvalostně skate 18,3km/h + 2,2km vyjetí nordic skate + 6,3km volný běh 4:50/km

13.12. RUN4FUN: 3,8km R, rozcv., 3,3km fartlek (12x120m), 3,2km V

12.12. 39,1km volný běh v kopcích 5:17/km

11.12. 23,1km volný běh 4:37/km

10.12. 46,4km vytrvalostně skate 12,5km/h + 3,8km rege výklus s Kačkou

9.12. 27,8km volný běh v kopcích 5:02/km

8.12. 16,4km vytrvalostně nordic skate 18,7km/h + 3,5km výklus po nordic skate 4:41/km // RUN4FUN: 2,4km R, rozcv., 3x150kop(3´mkl)3x200kop(3´mkl)3x150kop(3´mkl), 5km V

7.12. 31,1km = 10km R + 10km svižně + 11km V skate 14,9km/h

6.12. 31,4km vytrvalostně skate 15,5km/h // RUN4FUN: 3,4km R, rozcv., 13x200(200mkl)40-33s, 3,3km V

5.12. 2km indiánský běh do kopce, 35,3km vytrvalostně skate, 2km výklus z kopce

4.12. 30km vytrvalostně skate 12,5km/h

3.12. 25,8km volný běh 5:00/km

2.12. 36,9km volný běh v kopcích 5:08/km

1.12. 1. fáze 10,4km vytrvalostně skate 8,4km/h, 2. fáze RUN4FUN: 4,3km R, rozcv., 500-500-1km-500-500(400mkl), 2,9km V

ZA LISTOPAD: BĚH 558km, TURISTIKA 46km, NORDIC SKATE 155km

30.11. 11km volný běh, 12km stup. běh, 1km V celkem 4:29/km

29.11. 1. fáze 16,7km volný běh 4:59/km, 2. fáze RUN4FUN: 4,2km R, rozcv., 2x6x150m kop.(150mkl), 2,1km V

28.11. 23,8km volný běh v kopcích 5:02/km

27.11. 15km stup.běh v kopcích + 5,8km výklus celkem 4:23/km

26.11. 1. fáze 17,9km nordic skate - kopce cca 5x6min 18,2km/h, 2. fáze 13,8km volný běh v kopcích 4:50/km

25.11. 25,5km volný běh v kopcích 5:05/km

24.11. 1. fáze 11,7km volný běh 4:42/km, 2. fáze RUN4FUN: 3,4km R, rozcv., 6x500(500mkl), 3,3km V

23.11. 3,2km R, 10km stup. 4:00-3:20/km = 37:18, 3,1km V

22.11. 1. fáze 14,2km volný běh 4:39/km, 2. fáze RUN4FUN: 5,4km R, rozcv., 10x150m kop.(150mkl), 5x schody, 1,3km V

21.11. 23,9km volný běh 4:41/km

20.11. 4,6km rege klus s Kačkou + 19,1km volný běh v kopcích 5:10/km, 2,7km procházka Kuks

19.11. 23,3km volný běh v kopcích mimo cesty 5:03/km + 1,3km procházka po sauně

18.11. 1. fáze 43,9km vytrvalostně nordic skate v kopcích 17,4km/h, 2. fáze 6,4km noční výstup na Zvičinu

17.11. RUN4FUN: 23,6km volný běh v kopcích 5:29/km

16.11. 20km volný běh v kopcích 4:49/km

15.11. 1. fáze 11km vytr.nordic skate + 3x1km tempo(1km mkl) 18,5km/h, 2. fáze RUN4FUN: 2,3km R, rozcv., 5x30SBC, 2x100-2x250-500-2x100-2x250(250mkl), 6,2km V

14.11. 31,7km dlouhý běh v kopcích - Sněžka 5:59/km

13.11. 1. fáze 10,6km volný běh v kopcích 4:59/km, 2.fáze 2,2km procházka Jakuszyce, 3. fáze 11,7km stupňovaně nordic skate 19,5km/h

12.11. 14,9km volný běh v kopcích Harrachov 5:21/km, 2. fáze 5,5km procházka na Mumlavu

11.11. 1. fáze 25,1km svižný pochod na TF 9:22/km, 2. fáze 3km procházka po Harrachově

10.11. 1. fáze 11,7km vytrvalostně nordic skate 18,3km/h, 2. fáze RUN4FUN: 2,3km R, rozcv., 6x30SBC, 7x180m(180mkl), 5,6km V

9.11. 1. fáze 6,4km volný běh 4:42/km, 2. fáze 3,1km R, rozcv., 3x rov. před startem, 9,7km Běh 17.listopadu Kopidlno 32:03min, 2. místo, 1,4km výklus po závodě

8.11. 1. fáze 21,5km vytrvalostně nordic skate 17,8km/h, 2. fáze RUN4FUN: 3,8km R, rozcv., 5x30SBC, 3x70rov., 3x1km in 4x rov.(500mkl), 3km V

7.11. 35,8km dlouhý běh v kopcích 4:56/km

6.11. 0. fáze Trail camps: rozcvička + 2km lehký ranní klus 6:22/km, 1. fáze Trail camps: 3km R, rozcv., 3x 6x30m ABC + 2x100(100mkl), 7,4km V

5.11. Trail camps: 19,3km lehký běh v kopcích 7:44/km

4.11. 1. fáze Trail camps: 18,6km lehký běh v kopcích 6:38/km, 2. fáze Trail camps: 6km night run s čelovkami 6:56/km

3.11. RUN4FUN: 3,6km R, rozcv., 5x30SBC, 3x70rov., 7x200(300mkl), 3,6km V

2.11. 22,7km vytrvalostně nordic skate 18,3km/h + 2km V 4:42/km

1.11. 1. fáze 1km R, 20km lehce tempové běh v kopcích 4:07/km, 1,6km V, 2. fáze 9,4km vytrvalostně nordic skate 17,8km/h

ZA ŘÍJEN: BĚH 412km, NORDIC SKATE 16km

31.10. 15,9km vytrvalostně nordic skate 16,4km/h + 11,9km volný běh 5:07/km

30.10. 0. fáze RUN4FUN ARNOŠTOV: 5,6km volný běh na lačno 5:36/km, 1. fáze RUN4FUN ARNOŠTOV: 2km R, rozcv.,3x 5x30SBC + 3x100(100mkl), 2,8km V, 2. fáze 3,8km R před závodem 5:47/km, 3,7km závod na odhad času 4:15/km, 3km V 5:53/km

29.10. 0. fáze RUN4FUN ARNOŠTOV: 0,6km R, rozcv., 3x30 SBC, 4x50 rov.,1,5km V, 1. fáze RUN4FUN ARNOŠTOV: 21,1km volný běh v kopcích na Zvičinu 5:23/km

28.10. 0. fáze RUN4FUN ARNOŠTOV: 2km klus, rozcv., 0,5km klus 6:22/km, 1. fáze RUN4FUN ARNOŠTOV: 15km volný běh v kopcích přes hrad Pecka 6:03/km, 2. fáze RUN4FUN ARNOŠTOV: 4,7km procházka na Javorský Mlýn

27.10. RUN4FUN ARNOŠTOV: 15,8km volný běh v kopcích 5:12/km

PŘÍPRAVA 2016/2017

Salming EnRoute


Nová atletická sezóna právě startuje a jak již bývá v posledních letech zvykem, Salming opět přináší novinky! Švédská, dynamicky se rozvíjející firma opravdu nezahálí a pro tento rok přichází na trh se zcela novou modelovou řadou. Opravdu unikátní projekt vývoje Salming running academy jde mílovými kroky vpřed a trend přirozeného běhu posouvá do nových dimenzí. Příkladem toho je zbrusu nový model Salming EnRoute. Tento skvělý „univerzál“ ukáže běžci, co je to radost z pohybu! Pojďme se ale detailně podívat na to, co EnRoute nabídne a kdo bude jeho cílovou skupinou.

Boty s motorem?

V průběhu testování si EnRoute vysloužily přezdívku „dopingové boty“. Po kauze nalezení motorku v rámu cyklistického kola jsem také čelil podezření z technologického dopingu, neboť každý trénink byl tak rychlý, že si toho všimli i členové mé tréninkové skupiny, kteří zaujali podezření. Po pečlivém přezkoumání jsem vyvázl bez úhony, ale kde je tedy klíč k rychlosti? Nová technologie přední části obuvi, která zajišťuje současně výborné tlumení a zároveň perfektní flexibilitu ohybu. Svědčí o tom i „segmentová“ konstrukce, kterou na první pohled poznáte. Špička je tedy rozdělena do několika příčných částí. Za každou z nich je podešev ztenčena, což dopomáhá lepší flexi při odrazu. Díky této konstrukci společně s kvalitním tlumením v patní části může tato bota najít své místo jako objemová. Zároveň je ovšem velmi rychlá, což ji předurčuje k tempovým tréninkům. Ačkoliv jsem velice radikální v používání závodní obuvi, kdy do důležitého závodu bych nikdy neobul tréninkovou botu, tak EnRoute jsou pro mne jasnou volbou pro maraton. Stejně tak jsem v nich ale absolvoval mnoho tréninků okolo 20km, do kterých bych naopak závodní botu nikdy nevzal a měl pocit, že o mé nohy je výborně postaráno. Tím se pro mě EnRoute staly jasnou jedničkou a vlajkovou lodí Salming. Hlavním parametrem úspěchu je konstrukce a vyvážené poskládání toho nejlepšího, co Salming vyvinul.

Nový, funkční design!

Už jsme si zvykli, že Salming přináší nekonvenční poutavý design a nové modelové řady to jenom potvrzují. Jsem si tedy jist, že mnoho uživatelů bude mít jasno na první pohled, kterou obuv si pro tento rok z regálu zvolí. Skvělou zprávou je, že to nebude chyba, protože prvky, které Vás upoutají jsou také funkční! Mám tím na mysli patentovaný systém postranních pruhů vedených od podešve až ke tkanicím, které zajistí přesné obepnutí nohy a stažení nohy. Nechybí ani všitý a příjemně polstrovaný jazyk, perfektně sednoucí formovaná pata a již zmíněná nová konstrukce špičky je i shora nad prsty doplněna pevnějším materiálem, aby nedocházelo k opotřebení. U podešve bych ještě vyzvedl patní část, která krom tlumení je po vnitřních stranách mírně „vytažena“, čímž je zajištěna stabilita, kterou má na starost ještě zpevněný střed podešve. Dochází tu ke kombinaci prvků z dřívějšího modelu Distance a tlumení Milles, což je pro mě, jako pro vytrvalce velmi pozitivní. Stejně to, jako dle mého, jistota vysoké životnosti, kterou podporuje svrchní vrstva celé boty. Zřejmě silikonová „síťovina“ zabrání pronikání nečistot do obuvi a zároveň ji zpevní. Tento povedený prvek už příznivci Salming znají z modelů Distance či Speed.

Závěr

+ výborně sedí na noze

+ nízká hmotnost / skvělé tlumení, nový systém přední části podešve

+ odolný svršek, vysoká životnost

+ stabilita

– nižší adheze na mokru

 

V závěrečném hodnocení převažují jednoznačně pozitiva a je dobré konstatovat, že Salming posunul tento rok obuv do zcela nové dimenze. Všichni se tedy opět dočkáváme nových překvapení, které nám Salming neustále přináší a je pozitivní, že ty nejlepší prvky na obuvi stále nacházíme a zároveň se objevují nové. Vývoj jde tedy dynamicky vpřed a tím pomalu ale jistě Salming předhání konkurenci.

Testování probíhalo v opravdu náročných zimních podmínkách, které často neodpovídaly určení boty, které je jednoznačně silniční. Já jsem v nich strávil více času na zpevněných lesních či polních cestách, kde také obstály, ovšem při mokru je třeba přijmout fakt, že adheze nebude dobrá jinde, než na asfaltu. Když se k tomu přidá mráz a sníh, tak se toto samozřejmě násobí. Vzhledem k časnému testování mi zatím nebyla známa cena a tak ani tento fakt nemohu řadit mezi pozitiva, či negativa. To ovšem často bývá druhotné za předpokladu, že po 700 km boty nevykazovaly významné stopy opotřebení, což byl můj případ. A to předpokládám, že jim běžný uživatel nebude dopřávat tak častou bahenní lázeň. Asi nejlépe tento test uzavře konstatování, že pro mne je EnRoute jasnou novou jedničkou od Salming a stěžejní obuv přípravy, či maratonu!

MODELOVÁ ŘADA SALMING 2017

Okolo Stračova

 PROPOZICE KE STAŽENÍ ZDE

Tradiční termín, sobota 18.3., bude hostit závod Okolo Stračova, který je opět součástí Velké ceny Východních Čech v bězích. Letošní 4. ročník bude ve znamení pokusu o překonání několika limitních hranic. Své výzvy zde najdou hobby běžci, profesionální sportovci, ale i pořadatelé, pro které je velkým cílem dosažení 200 účastníků. Nouze o motivaci snad nebude! „Opět připravujeme stračovský svátek běhu. Doufáme, že se nám letos podaří zlomit několik rekordů. Krom účastnického bychom si samozřejmě přáli i ten traťový. Běžci si chválí kvalitní publikum, které je žene do cíle a nejen proto k nám rádi jezdí. Doufáme, že i letos bude v cílové rovince špalír jako na Tour de France“, říká Milan Janata, ředitel závodu. Závodníci vyrazí do závodu v 10:30 a poběží po tradiční trati, která má v úvodní a cílové rovince nový podklad. Snad i to přispěje k lepším časům a hlavně pocitu všech zúčastněných. Novinkou je běh Buď fit na 5km pro všechny, kdo si netroufnou na desítku. Trasa bude kopírovat hlavní závod do 3,5 km a poté odbočí terénní zkratkou okolo koupaliště přímo do obce. Účastníci tak budou moci být součástí hlavního závodu a poté si užít běh po travnaté cestě přírodou. Fungující neměníme, a proto občerstvení NIVA Dolní Přím bude připraveno pro všechny účastníky i fandy! Nejlepší se mohou těšit na finanční ceny a ceny od partnerů. Startovné 100,- Kč na 10 km a 50,- Kč na 5km s registrací a platbou už nyní na www.sport-reg.cz, na místě dvojnásobek.

Silvestrovský Zvičinská VÝZVA

Závěr roku patří obvykle oslavám, které zároveň vítají rok nadcházející. Jedna taková oslava proběhla v osobitém duchu v Miletíně, malebném městečku Podkrkonoší. V rodišti Karla Jaromíra Erbena přijala skupinka nejen místních běžců výzvu, když se přesně v deset hodin postavili na miletínské náměstí, aby záhy zdolali trať dlouhou 7,2 km s převýšením 370 m a vyběhli na dominantu kraje, Zvičinu (671 mnm).

Trať provedla běžce několika nejkrásnějšími místy okolí Miletína. Proběhli nedaleko sochy Polednice, Miletínskými lázněmi, osadou Růžovka a zakončili svou pouť u kostelíka na Zvičině poblíž Raisovy turistické chaty. Dramatické boje o vítězství byste čekali zbytečně. Běželo se “silvestrovsky” na odhad času a tak si každý před startem tipl svůj výsledný čas a podle rozdílu od toho reálného se nakonec určilo pořadí. Vítězem se tedy stal ten, který měl nejvíce štěstí a zároveň v jeho těle tikal nejlepší metronom. Vladimír Berný to dokázal s rozdílem pouhých 21 vteřin. Na záda mu dýchala Ilona Sedláčková, kterou dělilo od přesného odhadu 30 vteřin. Oba běžci z Hradce Králové si v cíli pochvalovali krásné kulisy zimy, jenž vykouzlila námraza mlhy. Škoda jen, že inverzní hrana byla o pár metrů výše a tak se běžci sluníčka jen těsně nedočkali, i když nebylo daleko a v odpoledních hodinách se na Zvičinu usmálo. To už ale probíhalo vyhlášení v teple Spolkového domu v Miletíně, kam téměř všichni zpět pohodově seběhli a měli tak v nohou necelých patnáct kilometrů. Aby uhradili tento výdej energie, tak se po vyhlášení většina sešla u dobrého jídla a pití nedaleko v Sousedském domě, kde mohli společně utratit vybrané dobrovolné startovné.

Celá akce proběhla hladce díky ochotě starosty města Miletín a členů skupiny Run4fun v čele s Tomášem Bretem, kterým patří dík za pomoc!

Závodní sezóna 2016 a co dál?

Ačkoliv příprava na sezónu 2017 je již v plném proudu, tak stojí za to se poohlédnout, co se v uplynulém závodním roce podařilo, ale také je nutné se poučit z chyb! Dá se říci, že právě uplynulá sezóna pro mě byla zásadní, neboť jsem se poprvé mohl běhání věnovat naplno a začít realizovat dlouhodobější projekt, do kterého jsem se v červnu roku 2015 nesměle pustil. Nyní již snad mohu trochu poodkrýt to, o co jsem se začal snažit.

To, že běh je mou vášní není třeba vysvětlovat, ale právě v půlce roku 2015 jsem se rozhodl začít naplňovat svůj běžecký sen. Odchod ze zaměstnání a vize dvou let aktivního sportovního života, kdy se ze sebe pokusím dostat vše, co ve mě je. Tomu odpovídala náročná příprava na sezónu a spoustu “riskování” v tréninkovém úsilí. Byla to sezóna mnoha premiér. Poprvé jsem mohl absolvovat několik delších soustředění, poprvé jsem se mohl věnovat regeneraci a poprvé jsem si před sebe postavil ty nejvyšší cíle. Za to vděčím mnohým. Mé přítelkyni, rodině a partnerům, které již přesahují spíše do pozice přátel, bez kterých bych byl bezzubý. Díky proto přátelům ze Salming, Technika Brno Extreme, obec Stračov, Run4fun, CEP a Fit4fun, kteří mi vytvořili takové podmínky, že jsem mohl dosáhnout zajímavých, možná životních výsledků! Díky!

Vraťme se tedy na začátek cesty rokem 2016. Zkraje roku jsem se začal objemově připravovat v domácích podmínkách a brzy na to přišla možnost vyrazit na soustředění k italskému jezeru Lago di Garda. V tu chvíli jsem si již před sebe začal stavět cíl účasti na Mistrovství světa v horském maratonu, avšak cesta k tomu nebyla lehká. Ačkoli v nejistotě účasti jsem napjal všechny síly tímto směrem a brzy po příjezdu z Itálie jsem odcestoval na druhé soustředění do Orlických hor. V tu dobu jsem nabíral výškové metry po kilometrech a první ostrý test přišel na Ještěd skyrace, kde se mělo rozhodnout o nominaci na MS. Závodní začátek roku, do kterého jsem tolik dal, jsem si určitě představoval jinak. Bloudění na trati, nerozzávoděnost a spousta dalších faktorů mi pod Ještědem udělaly těžkou hlavu. Nebyl jsem sám, komu se “dařilo” a tak jsem nakonec brzy poté zjistil, že jsem dostal důvěru, abych reprezentoval Českou republiku na vysněném Mistrovství světa ve slovinském Podbrdu (18.6.2016).

Od té doby jsem již nevnímal jiný závod a mohl v klidu odjet na finální přípravu na Malou Fatru, kde byly podobné přírodní podmínky jako ve Slovinsku. Zde jsem naběhal spousty těžkých kilometrů nejen v ostrých výbězích, ale také piloval techniku seběhu, kterého jsem se na MS obával nejvíce. O dobrém směru, kterým se trénink ubíral napovědělo mezinárodní mistrovství Slovenska, kde jsem zakončil soustředění bronzem. Po příjezdu jsem vyladil superkompenzační dietou a karty byly rozdány.

V den závodu jsem s pokorou ukrajoval metr po metru až k fantastickému desátému místu pouhých pár minut za vítězem. Vše se podařilo ještě lépe, než bych čekal i v těch nejoptimističtějších snech. Jednoznačně zatím nejlepší závod mé dosavadní běžecké kariéry byl zadostiučiněním za tím, co jsem se rozhodl běhu dát. Po tomto závodě byl dalším vrcholem zářijový Dolomitenmann, ale ještě před ním jsem absolvoval několik startů, kde jsem se snažil využít formu z MS. S radostí mohu říci, že se každý z nich podařil a mohu tedy vzpomínat například na druhá místa z místrovství ČR Adrenalin cup a Běh na Poludňový Grúň (Malá Fatra), kam jsem se rád vrátil zvěstovat svůj úspěch na MS. Pak příprava na řeckých kopcích a alpská túra Grossglockner berglauf (9.), trénink na trati Dolomitenmanna v Lienzu, prvních 20 bodů do světového poháru v běhu do vrchu na Grintovec (13.) a další odpočinkové soustředění v přírodním parku Chorvatska Učka, kde jsem zahájil “dolomiťáckou” přípravu. V jejím průběhu se mi podařilo ještě absolvovat závodní víkend v Rakousku, kde jsem vyběhl v kamenolomu Erzberg na 2. místě a vyhrál Aktiv Lunzer lauf u stejnojmenného jezera.

Trochu odbočím k systému přípravy, který se mi rozhodně osvědčil. Tréninkové bloky (cca 4 týdny) proložené závodními (cca 2 týdny) jsou určitě ideální cestou. Naopak první start po dlouhé přípravě na Ještěd byl trochu přešlapem a je třeba se v další sezóně více rozzávodit.

Druhé ladění sezóny se opět podařilo na Mistrovství světa extrémních štafet Dolomitenmanovi, obhajoba stříbrné pozice a druhé pódium ve dvou letech po sobě. Poté jsem se již mohl radovat ze startů, které jsem absolvoval z toho, co jsem natrénoval v průběhu roku. Mezi ty nejjiskrnější patřilo vítězství na Madeira Uphill a také na “domácím” maratonu v Hradci Králové.

Sečteno a podtrženo to v součtu znamenalo 24 závodů v 8 evropských státech (Itálie, Portugalsko, Česká republika, Rakousko, Slovinsko, Slovensko, Švýcarsko). Vše důležité se podařilo! Nyní jsem v polovině své vize a doufám, že se mi v příštím roce podaří odpíchnout od letošních úspěchů a dosáhnout na hranice svých možností. Ty vidím ve vylepšení výsledku na Mistrovství světa v horském maratonu, které se koná v srpnu 2017 v Itálii. Tento závod pro mne je opět velkou výzvou a není většího cíle. Cestou k němu bych rád potvrdil výkonnost ve Slovinsku a vrátil se na trať loňského MS v rámci závodu Górski maraton čtyř občin 17.6.2017. Jelikož jsem se na Dolomitenmannovi vyautoval z amatérské kategorie a tým Technika Brno Extreme Abuelo nebude stavět profesionální tým, tak náhradou bych rád startoval v druhém největším štafetovém závodě Outdoor Trophy, na kterou mám dobré vzpomínky z roku 2015. Tyto tři hroty bych rád doplnil o další závody světového poháru v alpských zemích. Jestli se mé sny stanou skutečností se dozvíme už napřesrok, díky za podporu všem, kdo mě sledují a fandí! Dává mi to energii v těch nejprudších kopcích, které zdolávám!

Trofeo Vanoni

Závodní sezóna nemůže trvat věčně a ta další, pro mě už dvanáctá, je minulostí. Poslední větší závodní start jsem absolvoval na závodě s nádhernou atmosférou v nádherné kulise italských hor. Bylo to tak trochu symbolické zakončení sezóny v které jsem závodil převážně v cizině a převážně v horách. Trofeo Vanoni je závod pořádaný v malebném městečku Morbegno na počest válečných událostí v tomto kraji. Závod tříčlenných družstev je velmi oblíbený a mnoho výprav ho pojímá jako oficiální reprezentační událost. Už samotné zahájení připomíná evropský, či světový závod. Průvod s vlajkonoši jednotlivých zemí a výprav jej následujících je událostí pro celé městečko. Po položení věnců k pomníku padlých a povinné mši v kostele je teprve možno závod považovat za zahájený. Už tak elektrizující atmosféru to ještě vybičuje a druhý den na startu stojí téměř dvě stovky tříčlenných štafet. Na každého člena čeká stejný úsek lehce přes 7km dlouhý, ale zato velmi náročný svým převýšením. Specifikem je zejména ostrý seběh, který následuje po cca 4,5km  výběhu. Zde dochází k silnému zatížení svalů a následný těžký, rychlý, místy technický seběh dokáže se svaly udělat opravdu své. Druhý den pak mnoho ze závodníků sotva chodí. Vždyť už před odjezdem mě kolegové varovali, že si týden pořádně nezaběhám. Vzhledem k tomu, že ale tímto závodem pro mě sezóna skončila, tak jsem s tím neměl problém. Nicméně musím potvrdit, že první bezproblémový běh jsem si užil až následující sobotu.

Samotný závod probíhal velmi emotivně. Závody štafet mají vždy něco navíc a to se opět v Morbegnu potvrdilo. Měl jsem štěstí běžet ve skvělém týmu po boku běžců ze Salomon týmu Janem Janů a Romanem Skalským. Honza první úsek opravdu rozjel naplno a pohled na jeho vítězství v úseku dával vědět o tom, že bude s největší pravděpodobností i držitelem nejrychlejšího času dne a to bylo jeho hlavním cílem. Ve svém běhu dokázal přímo porazit například skvělého Itala Baldacciniho, což dokládá světovou extra třídu. Patřičně nahecovaný vběhl do svého úseku Roman. Vyrovnanost startovního pole na sebe nenechala dlouho čekat a brzy se přes Romana přehrnuli skvělé evropské tými Francie, Itálie, Slovinska atd. S vypětím všech sil jsem dostal štafetu na stále výborném sedmém místě. Mým hlavním cílem bylo závod nepřepálit, abych dokázal v těžkém seběhu alespoň trochu pracovat. To se podařilo, ikdyž absence rychlých tréninků byla znát a rozhodně jsem se nepohyboval v komfortních zónách. Už na startu prvního úseku bylo jasné, že již tak těžkou trať znepříjemní déšť. Honza na to ještě reagovat téměř nemohl, protože první kapky spadly přesně se startovním výstřelem, ale já už jsem hodně zvažoval jaké obutí zvolím. Nakonec jsem vsadil na osvědčené Salming Trail, v kterých jsem absolvoval například i MS v dlouhém horském běhu, nebo světový pohár na Grintovec. V prvních metrech závodu byly kostky na kterých bylo třeba nasadit rozumné, ale přesto rychlé tempo. Já jsem zvolil okolo 3:20/km a když asi po pětistovce přišel kopec, tak se mi mezičas zastavil nakonec přes pět minut na kilák. Byl to opravdu poctivý kopeček. Bohužel klouzavé kameny mi jeho zdolávání neulehčili a chvílemi jsem přemýšlel, jestli by nebylo lepší běžet třeba i v silničních Speed, které by možná k hladkým kamenům přilnuly lépe. Skutečně to byla velmi různorodá a specifická trať na kterou se jen těžko něco vymýšlí. Z kostek, přes dlážděný úzký chodník, travou a opět po kamenech jsem se dostal na silnici, kde bylo nutné v pokračujícím kopci tempo navýšit a trochu se zmáčknout. Překvapivě jsem docela cítil sílu a nebyl problém držet tempo. Za sebou jsem cítil dotahujícího Ira, které úsek nahoru běžel suverénně a postupně se ke mě přiblížil. Z asfaltky následoval nejtěžší úsek přímo do břehu mezi kořeny po úzké pěšině. Zde jsem se cítil nejlépe. Přesně v takovém terénu jsem letos naběhal nejvíc kilometrů. Po chvíli jsme vběhli na horskou silnici, která nás zavedla až na mezičas na kopec.  V mém podání přesně to, co jsem chtěl. Okolo 22:30min. Přesně zde jsem se nechal Irem předběhnout a čekal, že v seběhu budu číst jeho stopu. To se ovšem vůbec nekonalo a hned po prvních metrech seběhu jsem ho nechal za sebou. Na jeho čase by se dalo názorně ukázat, jak je umění seběhu na takových závodech důležité. Do kopce mě neskutečně zválcoval a stáhl určitě půl minuty. V jednotlivých výsledcích jsme od sebe pak pouze tuším dvě vteřiny, což deklaruje jeho nemohoucnost v seběhu, neboť i můj průměrný seběh byl tedy docela ziskový s tímto soupeřem. První metry seběhu vedly opět mezi domy, po hladkých dlažbách, na kterých by asi těžko držely jakékoliv boty. Trochu bruslení, přeběh silnice a seskok z první typické zídky, kterými je tento závod proslulý. Rychlý, ale technický seběh mi v těchto pasážích svědčil a cítil jsem, že není kam se hnát, neboť za mnou nikdo není, ale to by nesměl být seběh, aby si toto člověk mohl říct. Během chvíle “jištění” jsem měl na zádech Itala, nebo spíš hned vzápětí on měl na zádech mě, asi na deset vteřin. Místní borec ukázal perfektní znalost trati a nebylo možné ho stíhat. Další soupeři už ale nepřiběhli a tak jsem celkem v poklidu mohl mířit do cíle na osmém místě. Druhým českým týmem na startu byl silný tým Roberta Krupičky, který právě finišoval a převzal štafetu od Pavla Brýdla a Honzy Havlíčka. Tušil jsem, že tento tým bude těsně za námi, respektive budeme s ním v souboji a to se potvrdilo. Kluci z týmu mi pár set metrů před cílem v konci seběhu hlásili, že je Robert kousek za mnou, ale já už jsem to nevnímal a ačkoliv jsem běžel celkem svižně, tak jsem si jistil výsledek. Robert nakonec doběhl pouhých 10s za mnou a já jsem byl rád, že jsem o něm nevěděl, protože by mě to stálo asi hodně nervů. Pro české barvy tedy osmé a deváté místo bylo uspokojivé, ikdyž malinký červíček pochybnosti tam byl. Letos byla solidní šance třeba i na absolutní vítězství za předpokladu, že by spolu běželi tři nejlepší čeští vrchaři. I tak bylo ale vyhlášení pro českou výpravu velice příjemné. Nejen že Honza Janů opanoval nejlepším časem závod mužů, ale také ženy zazářili. Pavla Schorná Matyášová dominantně zvítězila a její úspěch podtrhla Kamila Gregorová třetím místem. Ženy zde štafety letos neměli a tak se mohou těšit za rok, kdy bude akce italským mistrovstvím ve štafetovém běhu mužů i žen. Ačkoliv je to lidově řečeno “raubírna”, tak má tento závod duši a takových není moc a je třeba si jich vážit. Proto za rok snad zase hurá do seběhu!

City cross run Prague

City cross run Prague byl stejně jako loni výjimečnou událostí. Unikátní trať, na které občas opravdu nemáte pocit, že se nacházíte na území hlavního města, přilákala mnoho nadšených běžců, ale také absolutní českou špičku. Pro tým Salming se již tato akce stává speciální nejen po stránce sportovní, ale také společenské. Druhým rokem se zde sešel téměř v kompletním složení a byl vidět! O vítězství Vítka Pavlišty (Silvini Madshus) bylo rozhodnuto hodně záhy po startovním výstřelu. Už na petřínském kopci měl znatelný náskok a o to zajímavější byl souboj o další pozice. David Vaš (Salming) se rozhodl udávat celkem vysoké tempo a za ním se seřadil zbytek favoritů na stupně vítězů – Mrázek (Salomon), Hudec (Svět běhu), Hájek, Janata (oba Salming). Chytře z povzdálí situaci sledoval Tomáš Eisner (Salming), který nakonec všem zmíněným vypálil rybník. Skupinka se začala trhat již v seběhu z Petřína a do úniku šel Vaš s Hájkem s nepatrným náskokem před Janatou. Asi v polovině trati se začal vpřed posouvat Eisner a svou stíhací jízdu dotáhl asi na desítce až k boji o druhé místo. Rozhodoval poslední kopec, na který v cíli mnoho účastníků poukazovalo. Ne snad ve zlém, ale spíše jako na zlatý hřeb celého závodu. Zde začal zaostávat jinak velmi aktivní Vaš a bylo jasné, že o stupně vítězů se popere další dvojice Salming teamu Eisner, Hájek. Prvně jmenovaný nastoupil celkem brzy a dle jeho vlastních slov se až na cílovou pásku obával o výsledek. V poklidu poté doběhli další v pořadí 4. Vaš, 5. Janata, 6. Hudec, 7. Mrázek. Aby toho nebylo málo, tak ještě 11., 12. a 16. místo patřilo Salmingu, který prokázal velkou sílu nejen v závodě, ale také v týmovém duchu po závodě.

ČSOB Maraton Hradec Králové

Stejně jako několik dalších metropolí v Česku má i Hradec Králové svůj běžecký svátek v podobě půlmaratonu a maratonu, který se tradičně koná na začátku října. Svým objemem dva a půl tisíce běžců se akce řadí mezi opravdu ty nejmasovější nejen v kraji, ale i v celé republice. Není se co divit, že nejen pro místní, to bývá jednoznačný vrchol podzimní běžecké sezóny. Organizátor Sportvisio o.s. umí uspořádat závod nejen pro širokou veřejnost, ale do svých plánů ho čím dál častěji volí i absolutní česká špička. V minulosti to byl například Lukáš Olejníček, Pavel Dymák, bratři Kučerové. Letos si do Hradce pro vítězství přijel Vít Pavlišta, který o půl minuty překonal Jana Kohuta.

Po 3. a 6. místě z minulých let jsem pro letošek zvolil dvojnásobnou distanci, tedy maraton. Tato volba byla logickým vyústěním celé sezóny, kdy jsem se připravoval zejména na MS v horském maratonu (10. místo) a tedy půlmaraton by na mě byl zřejmě rychlý. Brzy po startu, který má už své pevné místo v centru Hradce Králové na Malém náměstí, své ambice ukázal David Pecina (loni druhý 2h 41min). Vzhledem k absolutní specializaci na horské běhy a nabitému kalendáři (25.9. první na Madeira Uphill 2000) jsem nestihl takovou přípravu, kterou by si maraton zasloužil a bylo proto jasné, že cílem bude běžet spíše takticky, než na rekordní čas. S Davidem jsme se brzy ostatním soupeřům hodně vzdálili a vše naznačovalo tomu, že si to rozdáme mezi sebou. V úvodu jsme velkou část běželi bok po boku. To se začalo měnit až při prvním klesání ke Stříbrnému rybníku, kde David znatelně zrychloval stabilní tempo 3:40/km až k hodnotě 3:30/km. To jsem si vědom svých možností raději nedovolil a běžel vyrovnaně. Tím pádem jsem poté musel svou ztrátu od Zděné boudy dohánět. V druhém okruhu se to povedlo a dokonce jsem se osamostatnil na čele (půlmaraton 1:18:33 min), ale pouze do již zmíněného “seběhu”, kde se opět vše zopakovalo stejně jako v prvním kole. Třetí okruh hradeckými lesy byl nejdramatičtější. Za metou půlmaratonu jsem začal pociťovat hamstringy. Náběhy na křeč způsobené jednoznačně absolutní absencí tréninků na asfaltu. Musel jsem změnit techniku běhu a ještě více se soustředit na občerstvení. Soupeř mi začal v davu půlmaratonců, do kterého jsme vběhli, mizet. Postupně jsem začal bojovat spíše se svými svaly. Boj je špatné slovo, ten bych nikdy nevyhrál, proto jsem se spíš soustředil na kooperaci tak, abych mohl závod, ve kterém jsem po celou dobu cítil fyzicky velké rezervy, dokončit a ještě třeba s výsledkem něco udělat. Naštěstí má taktika zabrala a postupně jsem mohl opět zkoušet tlačit na tempo a dostat se tak alespoň do odpovídajícího zadýchání, které finiši maratonu sluší. David už měl náskok téměř minutu, ale maraton je dlouhý a tak jsem nic nevzdával, což se nakonec ukázalo jako rozhodující. Od 38. kilometru jsem viděl, že mi soupeř dává šanci na zvrat a každým krokem jsem se přibližoval a zároveň zvyšoval tempo, protože vidina vítězství mi dávala novou energii do žil. Na 40. kilometru jsem už viděl, že by to opravdu mohlo vyjít a když jsem Davida doběhl, tak jsem hned nastoupil, abych neriskoval ještě nějaké komplikace. Během chvíle se mi podařilo vybudovat si znatelný náskok, který jsem poté již jen raději kontroloval, protože křeče byly stále “za dveřmi”. Bylo by smutné o vše přijít v posledním kopečku, ale to se nestalo a mohl jsem si tak naopak užít chvíle slávy, kdy jsem jako první protnul cílovou pásku v nakonec celkem dobrém čase 2:37:07 min. I tak je ale třeba vyseknout poklonu druhému v cíli, který si zaběhl osobní rekord o téměř čtyři minuty a bojoval jako lev. Ve zpětném zrcátku vidím, že svou roli v mém problému na trati hrál i déšť, díky kterému jsme hodně prochladli, ale to je maraton. Tam běžec zažije všechny pocity. Zátopek to vystihl přesně: “Jestli chcete něco vyhrát, běžte 100 metrů. Jestli chcete něco zažít, běžte maraton.”

 

 

Runners Camp učí vojáky techniku běhu nejen pro horské tratě

6.10.2016 • Na Brádlerových Boudách nedaleko Špindlerova Mlýna se první říjnový týden v rámci výběrové tělovýchovy koná letos již druhý Runners Camp. Navázal tak na pilotní projekt uskutečněný v roce předešlém. Jedná se o sportovní program zaměřený na běžecké aktivity, metody a formy běžeckých tréninků, ale i životosprávu a výživu sportovce.

Runners Camp organizuje 15. ženijní pluk Bechyně a letos se jej účastnily více než čtyři desítky nadšenců z velení a štábu pluku, 151. ženijního praporu Bechyně a 153. ženijního praporu Olomouc, pro které je připraveno téměř 100 km běžeckých tras v náročném horském terénu.

Příslušníci 15. ženijního pluku na trase při společném výběhu
Příslušníci 15. ženijního pluku na trase při společném výběhu

Na soustředění byli přizváni odborníci specializující se na oblast běhání a účastníci kempu tak dostanou průpravu, jak správně trénovat a jaké formy a metody lze využít k dosažení požadované výkonnosti a výsledků.

Zkušenosti předávali běžecké špičky ČR

„Formou teoretických přednášek a především praktickou ukázkou chceme dát těmto ‚zapáleným‛ běžcům návody a doporučení, jak pracovat na běžecké výkonnosti. Naučit je pracovat s rozvržením sil a běhat technicky správně, protože technické provedení determinuje konečný výsledek,“ vysvětluje Radoslav Groh, jeden z trenérů zaměřující se na běžecké aktivity v horském terénu, skyrunning a skialpinismus (v současnosti jde o jednoho z nejlepších českých sportovců v horském běhu a marathonu).

„Když se připravuji na nějaký běžecký závod, tak trénuji sám. Tady je výhoda tréninku ve skupině. S ostatními účastníky si vyměňujeme zkušenosti a velkým přínosem je možnost popovídat si o nejnovějších trendech a poznatcích v této oblasti s běžeckými špičkami u nás v republice. Jejich praktické zkušenosti určitě využiji při svých trénincích a snad mi to pomůže posunout se zase o kousek dál,“ říká jeden z účastníků soustředění.

Ovlivňující faktory – terén a počasí

Krkonoše, jako místo konání běžeckého kempu, nebylo vybráno náhodou. V okolí je naprosto unikátní terén pro trail running – horské běhy. Je tu řada běžeckých okruhů a možností, místní terén je srovnatelný s terénem v Alpách. Vše je ve vysoké nadmořské výšce a účastníci tak mohou běhat do prudkých kopců, i několikakilometrové úseky relativně po rovině. Je zde tedy značná variabilita běžeckých tras, terénů a povrchů.

„Terén je pro běžce jedním z nejvíce ovlivňujících faktorů. V takovémto prostředí je fyzická zátěž daleko vyšší. V členitém terénu musí zvážit každý svůj došlap a od toho se odvíjí i technika běhaní. Mimo to nám ‚přeje‛ počasí. Teploty klesly k nule a všichni na vlastní kůži zjišťují, že velkou roli hraje i termoregulace organismu. Proto není dobré podceňovat sportovní oblečení,“ říká velitel soustředění kapitán Eduard Zíka.

Důležitá je regenerace i strava

Tréninky jsou koncipovány jak výkonnostně, tak regeneračně. Za tímto účelem byla na soustředěném výcviku i fyzioterapeutka, která provedla instruktáž protahovacích cviků zatěžovaných svalových skupin při běhu a objasnila význam regenerace pohybového aparátu při pravidelném tréninku.

V programu soustředění nezůstala opomenuta ani problematika výživy. Mimo prezentace výživového specialisty byl pro účastníky kempu sestaven jídelníček dle zásad zdravého stravování a pravidel výživy vhodných pro běžce.

Jelikož vojáci tento sportovní program hodnotí velmi pozitivně, plánuje 15. ženijní pluk, že příští rok uspořádá třetí ročník Runners Camp.

zdroj: http://www.acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/runners-camp-uci-vojaky-techniku-behu-nejen-na-horach-127362/

O pohár Sedloňova

Pro vítězství v 46. ročníku silničního běhu na deset kilometrů „O pohár Sedloňova” si s více než minutovým náskokem na druhého Milana Janatu doběhl KAMIL KRUNKA z SK Nové Město nad Metují. S výkonem i s dosaženým časem 33:32,55 byl spokojen. „Držel jsme stále stejné tempo, samozřejmě v kopcích jsem přirozeně trochu zpomalil. S výkonem jsem spokojený,” řekl po doběhu vítězný běžec.

 

 

Jak vypadala spolupráce s druhým Janatou? Skončila asi brzy, že?
Do druhého kilometru jsme se střídali ve vedení, potom jsem si vše odtáhl sám. Jen jsem se snažil běžet rovnoměrně, aby mně nedošly síly.

Návrat na známou trať jste oslavil další výhrou.
To je pravda. V minulosti jsem zde třikrát či čtyřikrát vyhrál. Naposledy před pěti lety. Letos jsem oslavil vítězný návrat. (úsměv)

Přerušil jste vítězný hattrick Janaty, co k tomu říct?
Milan je výborný běžec, v letošní sezoně měl jiné důležitější vrcholy a tento závod bral jen v rámci přípravy. Jsem samozřejmě rád, že se mně ho podařilo porazit a v Sedloňově vyhrát.

Co vás ještě čeká do konce sezony?
Příští víkend se zúčastním Velké ceny Metuje, kterou pořádá můj mateřský oddíl SK Nové Město nad Metují. Účast na tomto závodu je takřka povinná a pro mě je to speciální záležitost. Je to závod, který mně přirostl k srdci. Pak se zúčastním dalšího tradičního běhu Hronov – Náchod. Pocházím z Náchoda a nejen proto je to pro mě vrchol sezony.

Janata přiletěl z Madeiry a hned zamířil obhajovat vítězný hattrick

V uplynulých třech ročnících sedloňovského závodu vystoupil MILAN JANATA vždy na nejvyšší stupínek, letos se musel spokojit se stříbrnou pozicí.
„Vyhrát počtvrté za sebou nevyšlo, ale já jsem rád, že tady můžu vůbec být. Dnes ve dvě hodiny ráno jsem přiletěl z Madeiry, kde jsem absolvoval těžký horský půlmaraton,” sdělil v úvodu rozhovoru běžec, reprezentující barvy týmu Salming.

Povídejte, jak jste na Madeiře dopadl?
Vyhrál jsem. Bylo to úspěšné zakončení mé letošní vrchařské sezony. Letos jsem se totiž definitivně dal na dráhu horského běžce. Z jara jsem se připravoval na horské půlmaratony a maratony. Cílem byl světový šampionát v horském maratonu, na kterém jsem získal desáté místo. Myslím si, že to byl můj nejlepší životní výsledek.

Pojďme zhodnotit závod v Sedloňově. Jak se vám běželo?
Věděl jsem, že přijede Kamil Krunka a nechtěl jsem mu to dát zadarmo. Ze začátku jsem s ním zkusil držet tempo, ale postupem času bylo jasné, že únava po půlmaratonu a letu z Madeiry bude znát. Předpokládal jsem, že pokud nebudu na kopci nad Sněžným s dostatečným náskokem, že to stejně nevyjde. Kamil je velicerychlý, v seběhu by mě stáhl. V podstatě nebylo o čem hovořit po třech kilometrech, kdy mě začal utíkat a vše bylo jasné. Pak jsem si držel své tempo, abych ušetřil síly pro zbytek sezony. Prohrát s takkvalitním soupeřem není ostuda.

Přibližte program akcí, které letos ještě absolvujete.
Za týden jsem přihlášen na maraton do Hradce Králové, ale nevím, nevím… Účast zvažuji, protože startem na Madeiře se mně trochu nabourala příprava. Ale horský půlmaraton byl pro mě hodně důležitý a dal jsme mu přednost. Když budu na hradeckém maratonu startovat, tak to bude velká neznámá. Tečku za sezonou udělá city kros v Praze, ale to je pro mě spíše společenská událost. Pak už odpočinek a příprava na příští sezonu, jejímž vrcholem bude mistrovství světa v horském maratonu.

Autor: Leoš Dragúň
Zdroj: http://rychnovsky.denik.cz/ostatni_region/krunka-slavil-vitezny-navrat-20161006.html

PLÁNOVANÉ AKCE

18.3. Okolo Stračova
1.4. Křížová desítka
8.4. Jarní půlmaraton
15.4. Ještěd skyrace
14.5. Madeira Uphill
28.5. Trutnovský půlmaraton
4.6. Bludenz
17.6. GM4O Slovinsko
16.7. Grossglockner berglauf
23.7. Obergailtaler berglauf
6.8. MS v horském maratonu Itálie
19.8. Outdoor Trophy Rakousko
2.9. Mohar berglauf
9.9. Marterle berglauf
17.9. Půlmaraton Český ráj
23.9. Bergen
8.10. Maraton HK
15.10. Prague city cross
21.10. Trofeo Vanoni

OSOBNÍ REKORDY

absolutní

5km - 15:49
10km - 32:00
15km - 49:55
21,1km - 1:11:31
42,2km - 2:36:28

tréninkové

100m - 13,5
200m - 29,8
300m – 46,7
400m - 61,3
500m - 1:23,4
800m - 2:23,5
1km - 2:57,6
1,5km - 4:35,7
2km - 6:07,4
3km - 9:33,2
4km - 12:53,9
5km - 15:49,1
7km - 24:32,6
10km - 35:23,7
12km - 43:34,4

Archiv příspěvků